Co je vlastně příkrm?
Příkrmem se myslí postupný přechod miminka od mateřského mléka či náhradní kojenecké výživy na běžnou stravu. To znamená, že dítě zpočátku pouze ochutnává nové chuťové vjemy, konzistence a my případně zjišťujeme, co mu chutná či zda nereaguje alergickou reakcí na určitou potravinu. (To, jestli dítěti daná potravina chutná nebo nikoliv poznáme až po cca 12.! nabídnutí.) Dítě je tedy i po zavádění příkrmů stále plnohodnotně kojeno/podává se mu náhradní kojenecká výživa odpovídající věku.
Zavádění příkrmů
Jídlo nenutíme, ale stále nabízíme, aby dítě mělo možnost si vzít a "otestovat ho". V tom může být výhodné nabízení celých kousků potraviny, kdy si dítě vybere, co si vezme a na co má chuť. V připravených zeleninových/masozeleninových kaších apod. jsou naopak lépe schované některé složky, které by dítě samostatně nesnědlo, ale v takto "zředěné" formě si lépe zvykne na jejich chuť.
Obecně se v této fázi dítě seznamuje s jídlem a zároveň si vytváří výživové návyky, ze kterých bude těžit celý život, a ke kterým se bude vždy vracet. Proto je vhodné mít vhodně nastavené stravovací návyky ještě před otěhotněním, případně se to s miminkem snažit nasměrovat o něco lepší cestou. Základem by měli být čerstvé suroviny, příprava jídel doma ideálně na páře (z počátku třeba i přesnídávky, jejichž složení je velmi pečlivě sledováno) a pitný režim doplněný obyčejnou vodou (či kojeneckou dle věku).
Potraviny, které by se v jídelníčku dítěte do prvního roku života neměly vyskytovat vůbec jsou med (!z důvodu možného znečištění bakterií Clostridium botulinum vyvolávající tzv. botulismus, se kterou si miminko ještě narozdíl od starších neumí poradit), potraviny s přidaným cukrem (vyjma doma pečených bábovek apod) a přidaná sůl (na jejichž chuť vzniká rychlá závislost a potřeba navyšování množství pro stejný chuťový zážitek). A cukr je právě to, co nám vadí i v oblasti ústního zdraví.
Doporučení, jakým způsobem zavádět příkrmy najdete na webu Společnosti pro výživu.
V jídelníčku by se přidaný cukr měl obecně vyskytovat málo, u malých dětí ideálně vůbec (glukózo-fruktózový sirup je na tom ještě hůř). Čím později ho tedy do stravovacích návyků zařadíme, tím lépe pro všechny strany. Dítě si totiž nezvyká, že by jídlo bylo "jen sladké nebo slané", ale učí se rozeznávat různé chutě i jejich intenzitu.
Množství a četnost přijímaných cukrů kromě toho významně ovlivňuje tvorbu, vyzrávání a lepkavost tvořícího se zubního plaku a zrychluje růst nežádoucích mikroorganismů. S jeho vyšší a častější konzumací se tedy zvyšuje riziko vzniku zubního kazu.
Nejobávanější složkou dětské výživy jsou doslazované čaje, šťávy a džusíky, nebo i oblíbené kukuřičné křupky. Slazení je nežádoucí v jakékoliv formě, tedy i nahrazení cukru glukózo-fruktózovým sirupem, stévií, agáve, medem a jinými ochucovadly. Neznamená to ale, že dítě tyto potraviny a nápoje nesmí nikdy ochutnat (což ani není reálné), jen by jejich konzumace měla být výjimečná a spojená s dobrou ústní hygienou. Vyšší konzumace sladkých nápojů a jiných laskomin pak zvyšuje pravděpodobnost vzniku zubního kazu i přes kvalitní ústní péči, o to hůř když ani čištění není 100% (a co si budem, to není téměř nikdy...).
"Nekariogenní sladidla"
Jediná dvě sladidla, která jsou zatím objevena jako ta, která nepodporují vznik zubního kazu jsou erytritol a xylitol. Mají ale ve zvýšeném množství laxativní účinek, tzn. budete běhat na záchod. Nedoporučují se ani do pečení kvůli odlišným technologickým vlastnostem a také chutnají oproti klasickému cukru jinak, jsou nahořklé. Můžete je najít nejčastěji ve žvýkačkách nebo i v některých laskominách.
ECC
Jako těžká je pak označení přítomného kazu/ů u dítěte do 3 let, který svědčí o špatném nastavení stravovacích návyků, špatné zubní péči či kombinaci dalších faktorů, které je potřeba co nejdříve řešit, aby se kazy nerozšiřovaly.
Nejčastěji jsou postiženy horní střední řezáky a stoličky. Mezi hlavními riziky je uváděna výživa, přítomnost bakterií (úroveň ústní hygieny) a imunitní odpověď jedince.
Zubní kaz, kojení a příkrmy
Z většiny výzkumů vyplývá, že kojení nezvyšuje riziko vzniku zubního kazu, POKUD jsou dodržována zásady správné výživy (v souvislosti se vznikem zubního kazu převážně omezení jednoduchých cukrů ve stravě a v nápojích) a zároveň jsou zuby dostatečně a pravidelně čištěny od zubního plaku. Pokud je zubní kaz i přesto přítomný, je na zvážení zubního lékaře či pediatra doporučení omezení kojení či jeho přerušení, ale to až zejména po 1. až 2. roce života dítěte. [1,2]
V souvislosti s rizikem vzniku zubního kazu by tak měl být brán zřetel především na zavádění příkrmů (vyvážených jídel nikoliv sladkostí), pitný režim (obyčejnou/kojeneckou vodu) a dostatečnou ústní hygienu (čištění manuálním kartáčkem). S těmito zásadami by nemělo vadit ani noční kojení.
Zdroje:
[1] https://www.prolekare.cz/casopisy/ceska-stomatologie/2018-3-17/vztah-mezi-kojenim-a-vyskytem-zavazneho-kazu-raneho-detstvi-106398
[2] Branger B, Camelot F, Droz D, Houbiers B, Marchalot A, Bruel H, Laczny E, Clement C. Breastfeeding and early childhood caries. Review of the literature, recommendations, and prevention. Arch Pediatr. 2019 Nov;26(8):497-503. doi: 10.1016/j.arcped.2019.10.004. Epub 2019 Nov 1. Erratum in: Arch Pediatr. 2020 Apr;27(3):172. PMID: 31685411.
https://www.prolekare.cz/casopisy/ceska-stomatologie/2018-3-17/vztah-mezi-kojenim-a-vyskytem-zavazneho-kazu-raneho-detstvi-106398
Alazmah A. Early Childhood Caries: A Review. J Contemp Dent Pract. 2017 Aug 1;18(8):732-737. doi: 10.5005/jp-journals-10024-2116. PMID: 28816199.
Kirthiga M, Murugan M, Saikia A, Kirubakaran R. Risk Factors for Early Childhood Caries: A Systematic Review and Meta-Analysis of Case Control and Cohort Studies. Pediatr Dent. 2019 Mar 15;41(2):95-112. PMID: 30992106; PMCID: PMC7100045.
https://www.vyzivaspol.cz/kojeni-a-prikrm-prikrm-domaci-nebo-kupovany/
https://www.who.int/health-topics/breastfeeding#tab=tab_1
https://www.vyzivaspol.cz/jak-spravne-prikrmovat-kojence/
Komentáře
Okomentovat