Přeskočit na hlavní obsah

Kojení a jeho vliv na ústní dutinu

Vliv sání na vývoj ústní dutiny

Jedním z první reflexů, které dítě využívá po porodu je sací reflex.

Kojením se miminko vyživuje a zároveň stimuluje vývoj čelistí a okolních svalů. Při kojení je miminko nuceno zapojit zhruba 22 svalů, aby z prsu získalo mateřské mléko. Tím tak dochází k stimulaci svalů a následnému růstu a formaci kostí v oblasti ústní dutiny.

Pro začátek i udržení kojení je důležité včasné a správné přisátí miminka k prsu, se kterou by měly pomoct sestřičky/porodní asistentky hned po porodu a na oddělení šestinedělí nebo soukromá laktační poradkyně (porodní asistentka) v domácím prostředí.

Zdroj obrázku: https://amotherfarfromhome.com/breastfeeding-techniques-step-by-step/

Dudlíky

Techniku kojení může narušit nabízení dudlíku, u kterého je odlišný způsob dumlání. V případě upuštění od kojení z jakéhokoliv důvodu a podávání náhradní kojenecké výživy z lahvičky by měla být volena vždy savička s co nejpodobnějším tvarem bradavce, u které musí dítě vynaložit určité úsilí pro získání mléka (aby z lahvičky mléko volně neodkapávalo). Za vhodnější způsob podání náhradní výživy je považováno krmení lžičkou, hadičkou nebo z hrníčku, zejména, pokud se stále uvažuje o budoucím kojení z prsu. [1]

Obecně by měl být dudlík až jako poslední varianta pro uklidnění nebo by měl být podáván jen ve výjimečných situacích a brzy odložen. Dumlání (dudlíku, palce, hračky...) zejména ve vyšším věku (po 1. roce) negativně ovlivňuje právě vývoj čelistí a postavení prořezaných !i ještě neprořezaných! zubů. Výsledkem pak bývá neschopnost dokousnutí zubů horní a dolní čelisti (tzv. otevřený skus, na obrázku dole) a vyklonění řezáků. Takový stav je pak řešen nejen odbouráním daného zlozvyku, ale je třeba i složitá a dlouhodobá ortodontická léčba.

Zdroj obrázku: https://www.mediprofi.cz/33/biologicky-faktor-chrupu-a-ortodonticke-vady-u-deti-v-predskolnim-veku-uniqueidmRRWSbk196FNf8-jVUh4ElMAVc_29gcmr2X6c_5tU72vvFeHxrjTtw/

Kojení a jeho vliv na celkové zdraví

Kojené děti mají nižší riziko akutního zánětu středního ucha, gastroenteritidy a průjmů, infekcí dýchacích cest, astma, syndromu náhlého úmrtí, obezity. [2]

Složení mateřského mléka ovlivňující ústní dutinu

Mateřské mléko obsahuje kromě hlavních živin také vyvážený poměr všech ostatních složek, které miminko potřebuje. Do mléka se také dostávají imunitní buňky, vytvořené protilátky, které jsou součástí imunitního systému matky a následně i miminka. Složení mléka se proměňuje v závislosti na věku miminka, délce a četnosti kojení, aktuálním potřebám miminka nebo i počasí (např. v parném létě je potřeba spíše hydratace). Do mléka se dostanou všechny potřebné živiny, i přesto, že jich má matka sama pro sebe nedostatek (až na extrémy), proto je potřeba pestrá a dostatečná výživa v období kojení, pro vlastní zásobení. Jediným potřebným doplňkem ke kojení je vitamin K (nejčastěji se podává v jedné dávce druhý den po porodu) a vitamin D po dobu alespoň prvního roku života (ideálně trvale především v zimních měsících).

I přes to, že mateřské mléko obsahuje některé jednoduché sacharidy (cukry) a dříve bylo považováno za kariogenní (příčina, kvůli které vzniká zubní kaz), v dnešní době víme, že obsahuje i ochranné látky, které naopak tvorbu zubního kazu tlumí a celkový efekt na zubní tkáně je neutrální. Navíc předpokladem pro vznik zubního kazu je přítomnost zubu v ústech miminka, tedy do té doby o žádné souvislosti se zubním kazem nemůže být řeč.

Mikrobiální osídlení ústní dutiny miminka

Po porodu se v ústech miminka začínají shromažďovat mikroorganismy různého druhu. Jejich (ne)rovnováhu a tím i případné přemnožení některých bakterií či kvasinek může ovlivňovat to, co do úst novorozence-miminka přijde, kromě mléka. Nejedná se o špínu, když miminko ocucává okolní hračky, ale spíše o přenos z člověka-rodinného příslušníka, který má v ústech zubní kaz či zánět dásní a kontaktem své bakterie přenese na miminko. Proto není vhodné olíznout dudlík, lžičku nebo pusikovat přímo na ústa miminka.

Podpora kojení

Dle WHO (Světová zdravotnická organizace) je kojení jeden z nejefektivnějších způsobů pro zajištění dostatečného přísunu potřebné energie a živin v prvních měsících života dítěte. Uvádí také, že kojené děti vykazují vyšší inteligenci, mají menší náchylnost k nadváze a obezitě a menší riziko rozvoje diabetu. U žen, které kojí, se pak snižuje riziko vzniku rakoviny prsu a vaječníku.

Doporučení WHO a UNICEF je výlučné kojení dítěte od prvních hodin života do 6 měsíců věku. Kojení by mělo být na požádání, tedy jak často a jak moc dítě potřebuje. Vhodné příkrmy by měly být postupně zaváděny po ukončeném 6. měsíci života dítěte a kojení by mělo pokračovat alespoň do dvou let. [3]

Zdroj obrázku: https://www.vyzivaspol.cz/vyhody-kojeni-a-strava-kojici-matky/

Aneb, když to nejde...

Kojení bývá přerušeno na základě zjištění intolerance miminka na některou z přirozeně se vyskytujících složek v mateřském mléce, pokud má matka infekční onemocnění, která by mohla být přenesena na miminko, u závislostí na drogách nebo při užívání některých léků.

Zároveň se náhradní kojenecká výživa zavádí u miminek, které maminky kojit fyzicky nemůžou či nechtějí.

Výživové formule

Pro náhradní kojeneckou výživu platí přísná pravidla, jejich složení je kontrolováno a regulována je i reklama, která například nesmí vzbuzovat pocit, že by umělá výživa byla lepší než kojení. Důraz by měl být dál kladen i na správné skladování a přípravu v domácích podmínkách. Vždy se řiďte návodem od výrobce.

Pro podání výživy by mělo být použito vhodné nádobí (vizte výše), opět hygienicky udržováno (řádně umyté, dosušené, očištěná savička). S vyšším věkem by mělo být od dudlíkových lahví upouštěno a pití nabízeno z hrnečku a strava lžičkou. [4]

Z různých studií zatím není zřejmé, zda má náhradní kojenecká výživa odlišný vliv např. na vznik zubního kazu. Pokud se někdy potvrdí, bude pravděpodobně ale oproti ostatním známějším vlivům (složení příkrmů a hygienické návyky) nepatrný.

Tip

Celé problematice se věnuje webová stránka o kojení spravovaná odborníky, kde najdete třeba i odkaz na laktační poradenství.


Zdroje:

[1] http://www.kojeni.cz/wp-content/uploads/2022/10/09-IN22-071_KOJENI_CZ_brozura_A5_FINAL.pdf

[2[  Salone LR, Vann WF Jr, Dee DL. Breastfeeding: an overview of oral and general health benefits. J Am Dent Assoc. 2013 Feb;144(2):143-51. doi: 10.14219/jada.archive.2013.0093. PMID: 23372130.

[3] https://www.who.int/health-topics/breastfeeding#tab=tab_1

[4] http://www.kojeni.cz/novinky/vliv-kojeni-na-oralni-zdravi-a-zuby/

Komentáře

Nejoblíbenější články

Solo kartáček

Jak dovést čištění k dokonalosti Solo, single nebo jednosvazkový kartáček. Mnoho názvů a mnoho způsobů použití. Vždy ale platí, že tento kartáček patří do ruky pouze tomu, kdo je svým zubům ochotný věnovat něco navíc a dobře zvládá čištění s klasickým (manuálním či elektrickým) kartáčkem a mezizubním kartáčkem nebo nití. Stavba kartáčku Jednosvazkový kartáček tvoří rukojeť, krček a pracovní část stejně jako u manuálního kartáčku. Nejdůležitější částí jsou vlákna uspořádaná pouze v jednom silném svazku. Vlákna mohou být zaoblená nebo zakončena špičkou a jsou vždy o něco tvrdší, než by měla být vlákna klasického kartáčku. Kvůli tomu se s jednosvazkovým kartáčkem čistí pouze zub, nikoliv dáseň. Způsob použití S jednosvazkovým kartáčkem je potřeba umět zacházet a mít dobře rozvinutou jemnou motoriku, aby byla vyčištěna všechna potřebná místa a zároveň se neubližovalo měkkým ani tvrdým tkáním v ústech. Techniky čištění se popisují dvě. V obou případech se zuby čistí jednotlivě a

Pigmentace u dospělých a u dětí

Barva zubu nebo pigmentace? Tyto dva pojmy mohou být zaměňovány, ale protože každý z problémů má jinou příčinu, mají také jiné možnosti řešení. Barvu zubu udává složení skloviny a především zuboviny, dál hladkost povrchu a tloušťka skloviny, která překrývá žlutější vrstvu zuboviny. Např. dětské zuby obsahují hodně vody, a tak většinou vídáme zářivé, bílé zoubky. U stálých zubů už tolik vody není, a navíc s věkem vody ubývá a zuby „žloutnou“. Tyto faktory jsou vrozené a běžně neměnné. Barvu zubu pak můžeme upravovat pouze působením na jeho strukturu (profesionálním bělením). Což žádné pasty, ani lampičky nezajistí. Ale o tom jindy. Jako pigmentace označujeme vše, co se na zubech usadí z vnějšího prostředí a má tmavou barvu. Mohou to být potraviny přirozeně barevné (červená řepa, lesní borůvky…), nápoje (typicky červené víno a černá káva, ale také zelený a černý čaj) a hlavně cigarety. Jejich vliv na tvorbu pigmentací ovšem závisí na frekvenci příjmu (pokud sníme řepu 1x za 14 dnů, p

Rozštěpy

Rozštěp nebo spíše nesrůst Během vývoje horní čelisti dochází okolo 5. týdne těhotenství ke srůstu dvou kostí, tzv. premaxily a maxily, které pak vytvářejí horní čelist. Pokud nastane chyba, zůstanou kosti oddělené, nesrostou a vzniká rozštěp. Vznik rozštěpů má dodnes nejasnou příčinu , ale předpokládá se společné působení více faktorů jako jsou poruchy výživy, některá léčiva (cytostatika, kortikoidy nebo léky na snížení srážlivosti krve), chemikálie, chronický stres, virová onemocnění, vysoké teploty… . Rozštěp může být omezený pouze na ret, čelist nebo tvrdé až měkké patro a čípek a může být jednostranný či oboustranný. Rozštěp může vznikat i na páteři, ale toto postižení je většinou tak zásadní pro celý organismus, že takový plod nepřežije. Rozštěp páteře je možné včas zjistit i na ultrazvukovém vyšetření a je důvodem pro předčasné ukončení těhotenství. Terapie rozštěpů Volba léčby záleží vždy na konkrétním pracovišti a vadě a spočívá především v sešití přirozeně nesrostlých