Přeskočit na hlavní obsah

Rozštěpy

Rozštěp nebo spíše nesrůst

Během vývoje horní čelisti dochází okolo 5. týdne těhotenství ke srůstu dvou kostí, tzv. premaxily a maxily, které pak vytvářejí horní čelist. Pokud nastane chyba, zůstanou kosti oddělené, nesrostou a vzniká rozštěp. Vznik rozštěpů má dodnes nejasnou příčinu, ale předpokládá se společné působení více faktorů jako jsou poruchy výživy, některá léčiva (cytostatika, kortikoidy nebo léky na snížení srážlivosti krve), chemikálie, chronický stres, virová onemocnění, vysoké teploty… .

Rozštěp může být omezený pouze na ret, čelist nebo tvrdé až měkké patro a čípek a může být jednostranný či oboustranný.

Rozštěp může vznikat i na páteři, ale toto postižení je většinou tak zásadní pro celý organismus, že takový plod nepřežije. Rozštěp páteře je možné včas zjistit i na ultrazvukovém vyšetření a je důvodem pro předčasné ukončení těhotenství.

Terapie rozštěpů

Volba léčby záleží vždy na konkrétním pracovišti a vadě a spočívá především v sešití přirozeně nesrostlých struktur. Zpravidla se začíná sešitím rtu, a to především z estetického důvodu. Operace se ale většinou neprovádí v prvních několika dnech po narození jednak kvůli náročnosti porodu a adaptaci miminka na svět, ale také proto, že místo, které se sešije, se hojí jizvou, která již dál neroste. U dětí, které mají rozštěp patra pak bývá problém s kojením, protože se nemohou dostatečně přisát k prsu. Specializované a individuální pomoci by se ale mělo dostat každému takto narozenému maminku i rodičům ještě v porodnici.

Léčba rozštěpu je dlouhodobá a provází dítě až do dospělosti. Nedílnou součástí bývá i ortodontická terapie (rovnátka), protože nemusí být založeny některé zuby z předního úseku (postranní řezáky) nebo mohou být zuby nevhodně umístěné.

Prevence vzniku rozštěpů

Vzhledem k nejasnému vzniku je obtížná také prevence, nicméně můžeme dbát alespoň základních doporučení.

Již 3 měsíce před otěhotněním (ideální u plánovaného otěhotnění) by měl být zvýšen příjem kyseliny listové (vitamin B9) a to na více než 400 μg denně. Význam by měl být kladen také na způsob příjmu. Nejbohatším zdrojem jsou játra, listová zelenina, fazole, celozrnné pečivo a kvasnice, ke snížení obsahu v potravinách ovšem dochází tepelnou úpravou a louhováním až o 50 %. Příjem dostatečného množství tak může být podpořen i potravními doplňky. Na dostatečný příjem by měli dbát lidé s celiakií. Dle směrnice 2002/46 komise EU o doplňcích stravy je pouze malé riziko při nadměrné konzumaci kyseliny listové.

Obrázek převzat z https://is.muni.cz/el/med/podzim2020/BHOH011p/um/P6_-_DEHY.pdf

Zdroj:

vyzivaspol.cz/kyselina-listova—2

Komentáře

Nejoblíbenější články

Solo kartáček

Jak dovést čištění k dokonalosti Solo, single nebo jednosvazkový kartáček. Mnoho názvů a mnoho způsobů použití. Vždy ale platí, že tento kartáček patří do ruky pouze tomu, kdo je svým zubům ochotný věnovat něco navíc a dobře zvládá čištění s klasickým (manuálním či elektrickým) kartáčkem a mezizubním kartáčkem nebo nití. Stavba kartáčku Jednosvazkový kartáček tvoří rukojeť, krček a pracovní část stejně jako u manuálního kartáčku. Nejdůležitější částí jsou vlákna uspořádaná pouze v jednom silném svazku. Vlákna mohou být zaoblená nebo zakončena špičkou a jsou vždy o něco tvrdší, než by měla být vlákna klasického kartáčku. Kvůli tomu se s jednosvazkovým kartáčkem čistí pouze zub, nikoliv dáseň. Způsob použití S jednosvazkovým kartáčkem je potřeba umět zacházet a mít dobře rozvinutou jemnou motoriku, aby byla vyčištěna všechna potřebná místa a zároveň se neubližovalo měkkým ani tvrdým tkáním v ústech. Techniky čištění se popisují dvě. V obou případech se zuby čistí jednotlivě a

Pigmentace u dospělých a u dětí

Barva zubu nebo pigmentace? Tyto dva pojmy mohou být zaměňovány, ale protože každý z problémů má jinou příčinu, mají také jiné možnosti řešení. Barvu zubu udává složení skloviny a především zuboviny, dál hladkost povrchu a tloušťka skloviny, která překrývá žlutější vrstvu zuboviny. Např. dětské zuby obsahují hodně vody, a tak většinou vídáme zářivé, bílé zoubky. U stálých zubů už tolik vody není, a navíc s věkem vody ubývá a zuby „žloutnou“. Tyto faktory jsou vrozené a běžně neměnné. Barvu zubu pak můžeme upravovat pouze působením na jeho strukturu (profesionálním bělením). Což žádné pasty, ani lampičky nezajistí. Ale o tom jindy. Jako pigmentace označujeme vše, co se na zubech usadí z vnějšího prostředí a má tmavou barvu. Mohou to být potraviny přirozeně barevné (červená řepa, lesní borůvky…), nápoje (typicky červené víno a černá káva, ale také zelený a černý čaj) a hlavně cigarety. Jejich vliv na tvorbu pigmentací ovšem závisí na frekvenci příjmu (pokud sníme řepu 1x za 14 dnů, p