Přeskočit na hlavní obsah

Zubní pasty pro děti

Specifika dětských zubních past

Podle studií spolkne 2 až 3leté dítě zhruba 70 % pasty, kterou má k dispozici na kartáčku a v 5 letech je to ještě asi polovina. Proto je důležité vybírat pastu důsledně, především s ohledem na její složení, protože množství přijatých látek není zanedbatelné (při čištění zubů 2x denně po dobu cca 6 let, kdy dítě velkou část pasty spolkne).

Česká společnost pro dětskou stomatologii vydává doporučené postupy v prevenci zubního kazu u dětí a mládeže, které bylo na začátku letošního roku (02/2021) aktualizováno. Podle těchto doporučení by se stomatologové i jiní odborníci pečující o děti, měli řídit. V souvislosti s polykáním zubní pasty se řeší především obsah fluoridů, kdy dlouhodobé překračování maximálního doporučeného množství může vést k fluoróze (tvorbě bílých skvrn, především na stálých zubech), viz článek o Fluoridech. S příjmem fluoridů je ale také potřeba počítat z pitné vody (kohoutkové i balené), čajů, mořských ryb, kakaa a ořechů.

Právě podle nového doporučení se zubní pasty pro děti do 6 let doporučují s koncentrací fluoridů 1000 ppm (tzn. 1 mg fluoridů na 1 g pasty), od 6 let se doporučená koncentrace zvyšuje na 1450 ppm, stejně jako u dospělých. Hlavním rozdílem je ovšem MNOŽSTVÍ pasty nanesené na kartáček. Pro děti do 2 let je to maximálně velikost zrnka rýže (prakticky „ušpinit vlákna kartáčku) na jedno čištění, dětem od 2 do 6 let se množství zvyšuje na velikost kuličky hrášku (cca 1/3 hlavičky dětského kartáčku) a dětem od 6 let stejné množství, s ohledem na osobní doporučení zubního lékaře či dentální hygienistky.

U aplikace pasty na kartáček je nezbytné, aby ji prováděli rodiče nebo jiná zodpovídající osoba a děti neměli možnost si pastu doplnit. Pokud to dítě vyžaduje, je možné čištění provést úplně bez pasty a tu na kartáček nanést až „za odměnu“.

Pokud se z jakéhokoliv důvodu fluoridům vyhýbáte, je potřeba zvážit možná rizika příjmu fluoridů vůči jejich přínosu. Pokud se v jídelníčku téměř nevyskytuje jednoduchý cukr (ve stravě i v nápojích) a zároveň zvládáte DENNĚ provádět kvalitní ústní hygienu, dokážete se obejít i bez fluoridů. Pokud toto nesplňujete a stále je používání prostředků s fluoridy nemožné, je potřeba doplnit jiné látky pro remineralizaci zubní tkáně a podporu její ochrany. Tím jsou především vápenaté a fosfátové ionty.

S ohledem na polykání zubní pasty je vhodné se zaměřit nejen na obsah fluoridů, ale i na další složky zubní pasty. U dětských past bychom měli omezit přísun barviv (často Titanium Dioxide=CI 77891), která mohou při vyšších koncentracích působit dráždivě až toxicky (jsou obsaženy ale také v některých žvýkačkách a cukrovinkách). Podle výroku EFSA (evropský úřad pro bezpečnost potravin) z března 2021 není oxid titaničitý bezpečný jako potravinářská přísada. [1] Další nevhodnou složkou jsou PEG (propylenglykol), který je označován jako nevhodný pro děti kvůli jeho dráždivosti a možné toxicitě a parabeny, které mohou alergizovat. Stejně jako u dospělých může vyvolávat alergie skupina pěnidel (SLS a podobné). I přesto, že pasty splňující všechny požadavky mohou být dražší, je potřeba zvážit její přínosy a také fakt, že jedna tuba vystačí na dlouhou dobu.

Čištění zubů u dětí je alchymie sama o sobě a pokud pomáhá pro lepší akceptaci čištění zubní pasta s příchutí, je možné po ní sáhnout. I tady ale platí pročtení složení a z čeho je příchuť získávána. Neměla by totiž obsahovat jednoduché cukry, které jsou živnou půdou pro bakterie a vznik zubního kazu.

Kdy začít s čištěním pastou?

Pasta se nejčastěji začíná používat v útlém dětském věku. Indikací ovšem není věk, ale jiné faktory, jako je způsob čištění, spolupráce (dítěte i rodičů), dlouhodobá či krátkodobá onemocnění, stravovací režim atd.

Pastu je vhodné zařadit, pokud zuby čistíte v sedě (aby pasta zbytečně nestékala do krku), pokud zuby nezvládáte čistit 100% každý den, protože pasta POMÁHÁ zacelovat POČÁTEČNÍ oslabení skloviny při dočasném! polevení v ústní hygieně (POZOR! nezachrání dlouhodobě zanedbané čištění, ani kazy) nebo jako motivační pomůcku pro dítě (nikoliv ale za účelem, aby ji při jednom čištění polovinu spolykalo, což platí o pastě s fluoridy i bez nich – je vhodné ji dát na kartáček až na závěr čištění).

Tipy na dětské zubní pasty

Bez účinné látky: Jack n' Jill, Swissdent kids My little star, Weleda dětský zubní krém, Buccotherm bio dětská zubní pasta bez fluoridů

S fluoridy: Herbadent kids jablko, TePe daily baby, TePe daily kids, Curaprox kids 2+ (od prvního zubu), Curaprox kids 6+

S hydroxyapatitem: Apadent baby, Biorepair kids 0-6 (obsahuje PEG-32)

S vápenatými a fosfátovými ionty: GC Tooth mousse (obsahuje oxid titaničitý)


Zdroj:

1 https://www.efsa.europa.eu/en/news/titanium-dioxide-e171-no-longer-considered-safe-when-used-food-additive


Komentáře

Nejoblíbenější články

Solo kartáček

Jak dovést čištění k dokonalosti Solo, single nebo jednosvazkový kartáček. Mnoho názvů a mnoho způsobů použití. Vždy ale platí, že tento kartáček patří do ruky pouze tomu, kdo je svým zubům ochotný věnovat něco navíc a dobře zvládá čištění s klasickým (manuálním či elektrickým) kartáčkem a mezizubním kartáčkem nebo nití. Stavba kartáčku Jednosvazkový kartáček tvoří rukojeť, krček a pracovní část stejně jako u manuálního kartáčku. Nejdůležitější částí jsou vlákna uspořádaná pouze v jednom silném svazku. Vlákna mohou být zaoblená nebo zakončena špičkou a jsou vždy o něco tvrdší, než by měla být vlákna klasického kartáčku. Kvůli tomu se s jednosvazkovým kartáčkem čistí pouze zub, nikoliv dáseň. Způsob použití S jednosvazkovým kartáčkem je potřeba umět zacházet a mít dobře rozvinutou jemnou motoriku, aby byla vyčištěna všechna potřebná místa a zároveň se neubližovalo měkkým ani tvrdým tkáním v ústech. Techniky čištění se popisují dvě. V obou případech se zuby čistí jednotlivě a

Pigmentace u dospělých a u dětí

Barva zubu nebo pigmentace? Tyto dva pojmy mohou být zaměňovány, ale protože každý z problémů má jinou příčinu, mají také jiné možnosti řešení. Barvu zubu udává složení skloviny a především zuboviny, dál hladkost povrchu a tloušťka skloviny, která překrývá žlutější vrstvu zuboviny. Např. dětské zuby obsahují hodně vody, a tak většinou vídáme zářivé, bílé zoubky. U stálých zubů už tolik vody není, a navíc s věkem vody ubývá a zuby „žloutnou“. Tyto faktory jsou vrozené a běžně neměnné. Barvu zubu pak můžeme upravovat pouze působením na jeho strukturu (profesionálním bělením). Což žádné pasty, ani lampičky nezajistí. Ale o tom jindy. Jako pigmentace označujeme vše, co se na zubech usadí z vnějšího prostředí a má tmavou barvu. Mohou to být potraviny přirozeně barevné (červená řepa, lesní borůvky…), nápoje (typicky červené víno a černá káva, ale také zelený a černý čaj) a hlavně cigarety. Jejich vliv na tvorbu pigmentací ovšem závisí na frekvenci příjmu (pokud sníme řepu 1x za 14 dnů, p

Rozštěpy

Rozštěp nebo spíše nesrůst Během vývoje horní čelisti dochází okolo 5. týdne těhotenství ke srůstu dvou kostí, tzv. premaxily a maxily, které pak vytvářejí horní čelist. Pokud nastane chyba, zůstanou kosti oddělené, nesrostou a vzniká rozštěp. Vznik rozštěpů má dodnes nejasnou příčinu , ale předpokládá se společné působení více faktorů jako jsou poruchy výživy, některá léčiva (cytostatika, kortikoidy nebo léky na snížení srážlivosti krve), chemikálie, chronický stres, virová onemocnění, vysoké teploty… . Rozštěp může být omezený pouze na ret, čelist nebo tvrdé až měkké patro a čípek a může být jednostranný či oboustranný. Rozštěp může vznikat i na páteři, ale toto postižení je většinou tak zásadní pro celý organismus, že takový plod nepřežije. Rozštěp páteře je možné včas zjistit i na ultrazvukovém vyšetření a je důvodem pro předčasné ukončení těhotenství. Terapie rozštěpů Volba léčby záleží vždy na konkrétním pracovišti a vadě a spočívá především v sešití přirozeně nesrostlých