Obecné složení
Mechanické očišťování je možné doplnit chemickými pomůckami. Nejčastějším doplňkem jsou zubní pasty. Jejich hlavní funkcí je čištění a leštění zubů, kdy zrychluje samotný proces čištění. Výhodou používání zubních past je také možnost aplikace specificky účinných látek k zubům a dásni. Díky příchutím také osvěžuje dech a zpříjemňuje pocit v ústech.
Vždy je ale potřeba vnímat pasty
a další chemické prostředky jako pomoc při péči o ústní dutinu, doplněk, nikoliv
jako primární čisticí pomůcku.
Použití
Způsob použití a četnost aplikace se odvíjí od konkrétního produktu, formy aplikace a hlavně komu prostředek aplikujeme. Často je doporučováno s prostředek použít (vyčistit, vypláchnout, nanést) a již nevyplachovat obyčejnou vodou, aby mohly aktivní složky působit o něco déle.
Složení chemických pomůcek
Největší podíl zabírá voda.
Abraziva
Abraziva jsou malé částečky,
které v závislosti na své velikosti, hrubosti a množství čistí zuby a
ohlazují zubní povrch. Pomáhají tím také ke snížení zachycování pigmentů a
plaku. Čím větší a hrubší části jsou, tím lepší je jejich účinnost, zároveň se
ale zvyšuje jejich agresivita vůči zubní tkáni. Proto se u past uvádí jejich RDA
(relativní dentinová abrazivita). (dříve bylo povinné uvádět u každé pasty)
RDA určuje abrazivitu pasty, tedy
jakou měrou opotřebovává zubovinu. Běžné pasty mívají RDA okolo 70, pasty
určené pro citlivé zuby tuto hranici snižují většinou pod 40. U past s RDA
nad 150 (dlouhodobě používaných) hrozí poškození zubů.
Na účinnost abraziv má vliv také
samotný kartáček, tvrdost vláken, technika čištění i množství pasty používané
na čištění. Velký vliv má i použití elektrického kartáčku, který kvůli rychlým
pohybům a tvrdším vláknům abrazivitu významně zvyšuje.
Nejčastěji používané látky:
uhličitan vápenatý, hydrogenfosforečnan vápenatý (DCP), dihydrát hydrogenfosforečnanu
vápenatého (DCPD), polyfosforečnan sodný, oxid křemičitý, kyselina křemičitá,
hydroxid křemičitý, hydratovaná silika, oxid hlinitý
Změkčovadla, zvlhčovadla
Změkčovadla zajišťují, aby pasta
po otevření neztuhla. Tím, že na sebe vážou vlhkost také podporují hydrataci
tkání.
Nejčastější látky: glycerin,
sorbitol, polyetylenglykol, propylenglykol, xylitol, estery
polyoxyetylenglykolu (PRG8)
Detergenty, pěnidla, tenzidy
Hlavním cílem detergentů je zvýšení
pěnivosti a pomoc v rozrušení zubního povlaku. Mohou mít také
antimikrobiální vlastnosti. SLS může vyvolávat alergické reakce a jeho použití se
vylučuje s produkty určenými na citlivost zubů (s obsahem stroncia) a s chlorhexidinovými
přípravky.
Nejčastější látky: laurylsulfát
sodný (SLS), dioktylsulfosukcinát sodný, cocamidopropyl betain
Plniva, pojiva
Plniva zajišťují zahuštění pasty
a upravují tak její konzistenci.
Nejčastější látky: karboxymetylcelulóza,
xantanová guma, silika, alginát sodný, křemičitan hlinitosodný
Sladidla
Sladidla zpříjemňují čištění. Využívají
se umělá sladidla, aby nedocházelo k bakteriální přeměně cukru v kyseliny
a narušení zubního povrchu. Ve velkém množství mají projímavé účinky.
Nejčastější látky: sacharin,
aspartam, xylitol, sorbitol
Aromatické látky
Pro lepší chuť v pastách nalezneme
také aromatické látky. Zejména u dětí vyvolávají pocit, že mohou pastu polykat.
Nejčastější látky: mentol, mátová
silice, anýz, eukalyptus, skořice, bylinné extrakty
Barviva
Nejčastěji jsou barviva využívána
pro vybělení samotné zubní pasty. Případně můžete najít pasty s barevnými pruhy
pro zvýšení atraktivity. Na obalu je můžete najít pod číselným kódem za písmeny
CI (Colour Index)
Nejčastější látky: oxid
titaničitý (CI 77891), patentní modř (CI 42051), karmínová červeň (CI 75470), indigokarmínová červeň (CI 73015)
Konzervační látky
Konzervanty zajišťují trvanlivost
zubních past a chrání je před bakteriemi z vnějšího prostředí. Jejich množství
je omezeno do koncentrace 1 %.
Nejčastější látky: benzoát sodný,
parabeny, kyselina benzoová, chlorhexidin diglukonát (CHX)
Aktivní látky
Pod pojmem aktivní látky se
schovávají látky s pozitivním účinkem na zuby či dásně. Mohou působit na
rychlost tvorby zubní plaku, kamene, kazu nebo přímo na bakterie v ústní dutině.
Konkrétně je naleznete v dalším článku.
Weber, T. Memorix zubního lékařství. 2. české vyd. Praha: Grada, 2012. ISBN 9788024735191
https://www.nazuby.cz/zubni-pasty-pojem
Komentáře
Okomentovat