Přeskočit na hlavní obsah

Solo kartáček

Jak dovést čištění k dokonalosti

Solo, single nebo jednosvazkový kartáček. Mnoho názvů a mnoho způsobů použití. Vždy ale platí, že tento kartáček patří do ruky pouze tomu, kdo je svým zubům ochotný věnovat něco navíc a dobře zvládá čištění s klasickým (manuálním či elektrickým) kartáčkem a mezizubním kartáčkem nebo nití.

Stavba kartáčku

Jednosvazkový kartáček tvoří rukojeť, krček a pracovní část stejně jako u manuálního kartáčku. Nejdůležitější částí jsou vlákna uspořádaná pouze v jednom silném svazku. Vlákna mohou být zaoblená nebo zakončena špičkou a jsou vždy o něco tvrdší, než by měla být vlákna klasického kartáčku. Kvůli tomu se s jednosvazkovým kartáčkem čistí pouze zub, nikoliv dáseň.

Způsob použití

S jednosvazkovým kartáčkem je potřeba umět zacházet a mít dobře rozvinutou jemnou motoriku, aby byla vyčištěna všechna potřebná místa a zároveň se neubližovalo měkkým ani tvrdým tkáním v ústech.

Techniky čištění se popisují dvě. V obou případech se zuby čistí jednotlivě a pomalu, bez použití pasty a vlákna se přikládají kolmo k čištěné ploše zubu.

První metodou je lehké přiložení k zubu (tzv. dotyk motýlích křídel – symbolizuje opravdu jemný přístup). Kartáček se tak přiloží kolmo k čištěné ploše zubu, zejména do krčkové oblasti, a drobnými kroužky či vibracemi se kartáčkem pohybuje od jedné strany zubu k druhé. Pokud čistíme žvýkací plochu, je možné tlak lehce zvýšit a upravit sklon kartáčku.

Druhým způsobem je vyvinutí takového tlaku na kartáček, aby se z vláken vytvořil vějíř a tímto způsobem objet zub z jedné strany na druhou. Tuto metodu nedoporučuji vzhledem k většímu tlaku na kartáček, kterým vlákna mnohem rychleji opotřebujeme a může hrozit poškození dásní. Je také snazší vynechat při čištění právě obtížně dostupná místa, kam potřebujeme kartáček přikládat.

Vzhledem k nutnosti pečlivého čištění není vhodné tento kartáček používat na všechny zuby každý den, protože čištění zabere velké množství času a počáteční motivovanost může poměrně rychle klesnout na nulu. Dlouhodobější efekt má používání 1–2x týdně, v případě potřeby častěji, ale při čištění rozdělovat zuby na určité úseky a vždy se věnovat pouze konkrétní části.

Na co kartáček použít

Díky stavbě a jednomu svazku vláken kartáček dosáhne do špatně dostupných míst klasickým kartáčkem, hlavně na vnitřní plochy zubů a zadní plochy posledních zubů v zubním oblouku. U předních dolních zubů s ním lze vyčistit krčkovou oblast a vstupy do mezizubního prostoru, pokud jsou zuby natěsnané u sebe a rotované nebo naopak s velkými mezizubními prostory bez bodu kontaktu (viz Mezizubní prostor). Ještě větší využití kartáček najde u samostatně stojících zubů, kterým chybí soused, u implantátů nebo korunek.

Kartáček také doporučujeme pro dočišťování dětských zubů (pouze ale do rukou dospělého) a zejména při prořezávání stálých zubů, konkrétně prvních stálých stoliček, kam se klasickým kartáčkem lze dostat obtížně nebo vůbec (podobně jako u zubů moudrosti).

Další použití může být důkladné čištění fixních rovnátek. V tomto případě je ale vhodné zvážit spolupráci, protože rovnátka často dostávají dospívající, kteří často nejsou ochotni zubům věnovat ani základní péči.

Zdroj: DARBY, M.L., WALSH M. Dental hygiene: theory and practice. Fourth edition. St. Louis, Missouri: Elsevier/Saunders, 2015, s. 390-391. Quintessenz bibliothek. ISBN 9781455745487.

Komentáře

Nejoblíbenější články

Pigmentace u dospělých a u dětí

Barva zubu nebo pigmentace? Tyto dva pojmy mohou být zaměňovány, ale protože každý z problémů má jinou příčinu, mají také jiné možnosti řešení. Barvu zubu udává složení skloviny a především zuboviny, dál hladkost povrchu a tloušťka skloviny, která překrývá žlutější vrstvu zuboviny. Např. dětské zuby obsahují hodně vody, a tak většinou vídáme zářivé, bílé zoubky. U stálých zubů už tolik vody není, a navíc s věkem vody ubývá a zuby „žloutnou“. Tyto faktory jsou vrozené a běžně neměnné. Barvu zubu pak můžeme upravovat pouze působením na jeho strukturu (profesionálním bělením). Což žádné pasty, ani lampičky nezajistí. Ale o tom jindy. Jako pigmentace označujeme vše, co se na zubech usadí z vnějšího prostředí a má tmavou barvu. Mohou to být potraviny přirozeně barevné (červená řepa, lesní borůvky…), nápoje (typicky červené víno a černá káva, ale také zelený a černý čaj) a hlavně cigarety. Jejich vliv na tvorbu pigmentací ovšem závisí na frekvenci příjmu (pokud sníme řepu 1x za 14 dnů, p

Rozštěpy

Rozštěp nebo spíše nesrůst Během vývoje horní čelisti dochází okolo 5. týdne těhotenství ke srůstu dvou kostí, tzv. premaxily a maxily, které pak vytvářejí horní čelist. Pokud nastane chyba, zůstanou kosti oddělené, nesrostou a vzniká rozštěp. Vznik rozštěpů má dodnes nejasnou příčinu , ale předpokládá se společné působení více faktorů jako jsou poruchy výživy, některá léčiva (cytostatika, kortikoidy nebo léky na snížení srážlivosti krve), chemikálie, chronický stres, virová onemocnění, vysoké teploty… . Rozštěp může být omezený pouze na ret, čelist nebo tvrdé až měkké patro a čípek a může být jednostranný či oboustranný. Rozštěp může vznikat i na páteři, ale toto postižení je většinou tak zásadní pro celý organismus, že takový plod nepřežije. Rozštěp páteře je možné včas zjistit i na ultrazvukovém vyšetření a je důvodem pro předčasné ukončení těhotenství. Terapie rozštěpů Volba léčby záleží vždy na konkrétním pracovišti a vadě a spočívá především v sešití přirozeně nesrostlých