Přeskočit na hlavní obsah

Techniky čištění zubů

Proč jsou různé možnosti a jaký je hlavní cíl?

K čištění zubů běžně využíváme klasický kartáček, který může být manuální nebo elektrický. Dnes si budeme popisovat techniky čištění s manuálním kartáčkem, který stále využívá více lidí a každý by měl mít osvojený způsob, jak s ním zuby dobře vyčistit.

Co je vlastně cílem?

Hlavní je uvědomění, že zuby bychom si měli čistit proto, abychom je VYČISTILI a ne, jen vzali kartáček do ruky a párkrát je přešmrdlali ze strany na stranu. To, jakým způsobem zuby vyčistíme není až tolik podstatné. Existují různé techniky a jejich modifikace, některé vhodnější, jiné méně, s některými to trvá déle. Nejdůležitější je, abychom vyčistili VŠECHNY ZUBY, ZE VŠECH STRAN (mezizubní prostory zvlášť) a v pravidelných intervalech, tedy MINIMÁLNĚ jednou denně. Pokud při jednom čištění nejste schopni vyčistit zuby dostatečně, rozdělte si to do více čištění během dne a při každém se zaměřte na jiný úsek.

Techniky čištění zubů

Zvolená a používaná technika by měla splňovat některé základní předpoklady a to být:

1. efektivní – individuálně zvolená podle potřeby a taková, aby s ní byly odstraněny veškeré nechtěné povlaky ze zubů a dásní

2. systematická – aby nebyl vynechán prostor na zubech, ani žádný zub

3. atraumatická – zvolenou pomůckou a technikou bychom si měli zuby dobře vyčistit, ale zároveň nepoškozovat měkké ani tvrdé tkáně, hrozí poté poškrábání a ústup dásní nebo odření zubu a jejich citlivost

Základní techniky čištění rozdělujeme podle toho, jestli jsou vhodné k čištění zdravých zubů a dásní nebo při onemocnění zánětu dásní a závěsného aparátu zubu. Většinou se ale z těchto teoretických technik prakticky dostáváme do určitého kompromisu mezi zvládnutím techniky a individuálními možnostmi každého z nás nebo i usnadněním čištění určitých plošek.

Horizontální metoda

Tato technika byla dříve velmi oblíbená a napodobuje drhnutí. S kartáčkem se tedy pohybuje ze strany na stranu, dlouhými pohyby. Dnes je akceptována u dětí cca do 4 let, u kterých se teprve rozvíjí potřebná motorika. Pro čištění je ale nevyhovující, obzvlášť, když se kombinuje s tvrdým kartáčkem a větší silou.

Foneho metoda

Při této technice se kartáčkem pohybuje ve velkých kruzích po plochách zubů a čistí se dolní a horní čelist dohromady (z vnitřní strany zvlášť ale stále velkými kruhy). Při takto velkých pohybech dochází k vynechávání některých míst na zubech. Je ale doporučována dětem, které s čištěním začínají jako nácvik pro budoucí zvládnutí kvalitního čištění.

Stírací metoda

Také nazývaná metodou od červeného k bílému, což určuje směr čištění. Kartáček se přiloží na dáseň (červená) a setře se směrem na zub (bílá). U této techniky je potřeba pohyb několikrát opakovat na stejném místě a kartáček dobře otáčet kolem své osy. Vzhledem k tomu se čas čištění prodlužuje a zároveň nedochází k řádnému očištění povlaku v prostoru mezi zubem a dásní (dásňový žlábek).

Stillmanova metoda

U této techniky se kartáček přikládá částečně na zub i na dáseň, kdy vlákna kartáčku svírají se zubem úhel cca 45° (vlákna směřují do dásně) a provádí se drobné vibrační pohyby, které se provádí od dásně ke žvýkacím plochám.

Tzv. Modifikovaná Stillmanova metoda spočívá v závěrečných stěrech zubů pro odstranění rozrušeného povlaku (k odstranění povlaku také napomáhá sám jazyk, tváře a rty).

Bassova metoda

Nejnáročnější technikou je Bassova metoda, která se podobá předchozí Stillmanově, ale vlákna kartáčku by měla zasahovat až do dásňového žlábku. K této technice jsou doporučovány velmi měkké kartáčky, aby nedocházelo k traumatizaci dásní a zároveň se vlákna dostala do žlábku, případně dvouřadý kartáček, který je uzpůsoben k této technice nejlépe. Vzhledem k použití nejměkčích kartáčků a drobným pohybům je tato technika náročná nejen na mechanickou zručnost, ale i časově.

Chartersova metoda

Při této technice se kartáček sklápí pod úhlem 45°, který ale svírá s dásní. Provádí se opět vibrační pohyby. Z vnitřní strany je ale dodržení úhlu náročné a také nedochází k dostatečnému očištění prostoru mezi zubem a dásní.

Jakou techniku si vybrat?

Takovou, jaká vám vyhovuje a zároveň vyčistí všechna potřebná místa. Zvolený způsob čištění se ovšem nemusí shodovat s výše popsanými metodami, protože každý si techniku upraví podle svých možností.

Co má vliv na kvalitu čištění?

1. Výběr správných pomůcek. Na trhu je spousta výrobců a produktů, ze kterých je možné si vybírat a každému vyhovuje něco jiného. Je tak potřeba najít si to své.

2. Délka pohybů. Čím delší pohyby kartáčkem děláme, tím větší je riziko vynechání některého prostoru. Naopak u malinkých vibrací se vlákna kartáčku ani nerozpohybují a jejich čistící schopnost se významně snižuje.

3. Tlak při čištění. Velký tlak na kartáček způsobuje rychlé roztřepení vláken a tedy snížení jeho účinnosti. Dlouhodobě se vyšší tlak na kartáček projevuje nekariézním poškozením skloviny a zuboviny (konkrétně abrazí), kdy tkáň v oblasti zubního krčku ubývá. Minimálním tlakem zase nedosáhneme potřebné čistící schopnosti kartáčku a doba čištění se několikanásobně prodlouží (nebo se zuby nevyčistí tak, jak by bylo potřeba).

4. Systém. Levá, pravá, nahoře, dole, zevnitř, zvenku. Je dobré mít svůj začátek a konec, abyste žádný zub ani plochu nevynechali a zuby byli vyčištěné se vším všudy.

5. Čas. 32 ani 28 zubů nevyčistíte za minutu. Ani za dvě. Ani s elektrickým kartáčkem. Zuby se jednoduše čistí, dokud nejsou hladké. A to zjistíme přejetím jazyka po všech zubech a plochách a musejí být hladké jako sklo. Pokud nejsou, opět se chopím kartáčku a prostor čistím dál. Pokud máte horší cit v jazyku, postačí vám nehet, kterým můžete vyzkoušet setřít povlak z různých stran zubu. Pokud nějaký setřu, čistím dál.

S výběrem vhodné techniky a pomůcek vám nejlépe poradí dentální hygienist(k)a. Také byste si měli pomůcky vyzkoušet pod jeho(jejím) dohledem v ordinaci, abyste se vše naučili používat správně.


Zdroj: DARBY, M. L. et al. Dental hygiene: theory and practice. Fourth edition. St. Louis, Missouri: Elsevier/Saunders, [2015]. ISBN 9781455745487.

Komentáře

Nejoblíbenější články

Solo kartáček

Jak dovést čištění k dokonalosti Solo, single nebo jednosvazkový kartáček. Mnoho názvů a mnoho způsobů použití. Vždy ale platí, že tento kartáček patří do ruky pouze tomu, kdo je svým zubům ochotný věnovat něco navíc a dobře zvládá čištění s klasickým (manuálním či elektrickým) kartáčkem a mezizubním kartáčkem nebo nití. Stavba kartáčku Jednosvazkový kartáček tvoří rukojeť, krček a pracovní část stejně jako u manuálního kartáčku. Nejdůležitější částí jsou vlákna uspořádaná pouze v jednom silném svazku. Vlákna mohou být zaoblená nebo zakončena špičkou a jsou vždy o něco tvrdší, než by měla být vlákna klasického kartáčku. Kvůli tomu se s jednosvazkovým kartáčkem čistí pouze zub, nikoliv dáseň. Způsob použití S jednosvazkovým kartáčkem je potřeba umět zacházet a mít dobře rozvinutou jemnou motoriku, aby byla vyčištěna všechna potřebná místa a zároveň se neubližovalo měkkým ani tvrdým tkáním v ústech. Techniky čištění se popisují dvě. V obou př...

Pigmentace u dospělých a u dětí

Barva zubu nebo pigmentace? Tyto dva pojmy mohou být zaměňovány, ale protože každý z problémů má jinou příčinu, mají také jiné možnosti řešení. Barvu zubu udává složení skloviny a především zuboviny, dál hladkost povrchu a tloušťka skloviny, která překrývá žlutější vrstvu zuboviny. Např. dětské zuby obsahují hodně vody, a tak většinou vídáme zářivé, bílé zoubky. U stálých zubů už tolik vody není, a navíc s věkem vody ubývá a zuby „žloutnou“. Tyto faktory jsou vrozené a běžně neměnné. Barvu zubu pak můžeme upravovat pouze působením na jeho strukturu (profesionálním bělením). Což žádné pasty, ani lampičky nezajistí. Ale o tom jindy. Jako pigmentace označujeme vše, co se na zubech usadí z vnějšího prostředí a má tmavou barvu. Mohou to být potraviny přirozeně barevné (červená řepa, lesní borůvky…), nápoje (typicky červené víno a černá káva, ale také zelený a černý čaj) a hlavně cigarety. Jejich vliv na tvorbu pigmentací ovšem závisí na frekvenci příjmu (pokud sníme řepu 1x za ...

Rozštěpy

Rozštěp nebo spíše nesrůst Během vývoje horní čelisti dochází okolo 5. týdne těhotenství ke srůstu dvou kostí, tzv. premaxily a maxily, které pak vytvářejí horní čelist. Pokud nastane chyba, zůstanou kosti oddělené, nesrostou a vzniká rozštěp. Vznik rozštěpů má dodnes nejasnou příčinu , ale předpokládá se společné působení více faktorů jako jsou poruchy výživy, některá léčiva (cytostatika, kortikoidy nebo léky na snížení srážlivosti krve), chemikálie, chronický stres, virová onemocnění, vysoké teploty… . Rozštěp může být omezený pouze na ret, čelist nebo tvrdé až měkké patro a čípek a může být jednostranný či oboustranný. Rozštěp může vznikat i na páteři, ale toto postižení je většinou tak zásadní pro celý organismus, že takový plod nepřežije. Rozštěp páteře je možné včas zjistit i na ultrazvukovém vyšetření a je důvodem pro předčasné ukončení těhotenství. Terapie rozštěpů Volba léčby záleží vždy na konkrétním pracovišti a vadě a spočívá především v sešití přirozeně nesrost...