Proč jsou různé možnosti a jaký je hlavní cíl?
K čištění zubů běžně využíváme
klasický kartáček, který může být manuální nebo elektrický. Dnes si budeme
popisovat techniky čištění s manuálním kartáčkem, který stále využívá více
lidí a každý by měl mít osvojený způsob, jak s ním zuby dobře vyčistit.
Co je vlastně cílem?
Hlavní je uvědomění, že zuby
bychom si měli čistit proto, abychom je VYČISTILI a ne, jen vzali kartáček do ruky
a párkrát je přešmrdlali ze strany na stranu. To, jakým způsobem zuby vyčistíme
není až tolik podstatné. Existují různé techniky a jejich modifikace, některé
vhodnější, jiné méně, s některými to trvá déle. Nejdůležitější je, abychom
vyčistili VŠECHNY ZUBY, ZE VŠECH STRAN (mezizubní prostory zvlášť) a v pravidelných
intervalech, tedy MINIMÁLNĚ jednou denně. Pokud při jednom čištění nejste
schopni vyčistit zuby dostatečně, rozdělte si to do více čištění během dne a
při každém se zaměřte na jiný úsek.
Techniky čištění zubů
Zvolená a používaná technika by
měla splňovat některé základní předpoklady a to být:
1. efektivní – individuálně zvolená
podle potřeby a taková, aby s ní byly odstraněny veškeré nechtěné povlaky
ze zubů a dásní
2. systematická – aby nebyl
vynechán prostor na zubech, ani žádný zub
3. atraumatická – zvolenou pomůckou
a technikou bychom si měli zuby dobře vyčistit, ale zároveň nepoškozovat měkké
ani tvrdé tkáně, hrozí poté poškrábání a ústup dásní nebo odření zubu a jejich
citlivost
Základní techniky čištění rozdělujeme podle toho, jestli jsou vhodné k čištění zdravých zubů a dásní nebo při onemocnění zánětu dásní a závěsného aparátu zubu. Většinou se ale z těchto teoretických technik prakticky dostáváme do určitého kompromisu mezi zvládnutím techniky a individuálními možnostmi každého z nás nebo i usnadněním čištění určitých plošek.
Horizontální metoda
Tato technika byla dříve velmi oblíbená a napodobuje drhnutí. S kartáčkem se tedy pohybuje ze strany na stranu, dlouhými pohyby. Dnes je akceptována u dětí cca do 4 let, u kterých se teprve rozvíjí potřebná motorika. Pro čištění je ale nevyhovující, obzvlášť, když se kombinuje s tvrdým kartáčkem a větší silou.
Foneho metoda
Při této technice se kartáčkem pohybuje ve velkých kruzích po plochách zubů a čistí se dolní a horní čelist dohromady (z vnitřní strany zvlášť ale stále velkými kruhy). Při takto velkých pohybech dochází k vynechávání některých míst na zubech. Je ale doporučována dětem, které s čištěním začínají jako nácvik pro budoucí zvládnutí kvalitního čištění.
Stírací metoda
Také nazývaná metodou od červeného k bílému, což určuje směr čištění. Kartáček se přiloží na dáseň (červená) a setře se směrem na zub (bílá). U této techniky je potřeba pohyb několikrát opakovat na stejném místě a kartáček dobře otáčet kolem své osy. Vzhledem k tomu se čas čištění prodlužuje a zároveň nedochází k řádnému očištění povlaku v prostoru mezi zubem a dásní (dásňový žlábek).
Stillmanova metoda
U této techniky se kartáček přikládá částečně na zub i na dáseň, kdy vlákna kartáčku svírají se zubem úhel cca 45° (vlákna směřují do dásně) a provádí se drobné vibrační pohyby, které se provádí od dásně ke žvýkacím plochám.
Tzv. Modifikovaná Stillmanova
metoda spočívá v závěrečných stěrech zubů pro odstranění rozrušeného
povlaku (k odstranění povlaku také napomáhá sám jazyk, tváře a rty).
Bassova metoda
Nejnáročnější technikou je Bassova metoda, která se podobá předchozí Stillmanově, ale vlákna kartáčku by měla zasahovat až do dásňového žlábku. K této technice jsou doporučovány velmi měkké kartáčky, aby nedocházelo k traumatizaci dásní a zároveň se vlákna dostala do žlábku, případně dvouřadý kartáček, který je uzpůsoben k této technice nejlépe. Vzhledem k použití nejměkčích kartáčků a drobným pohybům je tato technika náročná nejen na mechanickou zručnost, ale i časově.
Chartersova metoda
Při této technice se kartáček sklápí pod úhlem 45°, který ale svírá s dásní. Provádí se opět vibrační pohyby. Z vnitřní strany je ale dodržení úhlu náročné a také nedochází k dostatečnému očištění prostoru mezi zubem a dásní.
Co má vliv na kvalitu čištění?
1. Výběr správných pomůcek. Na trhu je spousta výrobců a
produktů, ze kterých je možné si vybírat a každému vyhovuje něco jiného. Je tak
potřeba najít si to své.
2. Délka pohybů. Čím delší pohyby kartáčkem děláme, tím
větší je riziko vynechání některého prostoru. Naopak u malinkých vibrací se vlákna
kartáčku ani nerozpohybují a jejich čistící schopnost se významně snižuje.
3. Tlak při čištění. Velký tlak na kartáček způsobuje rychlé
roztřepení vláken a tedy snížení jeho účinnosti. Dlouhodobě se vyšší tlak na
kartáček projevuje nekariézním poškozením skloviny a zuboviny (konkrétně
abrazí), kdy tkáň v oblasti zubního krčku ubývá. Minimálním tlakem zase
nedosáhneme potřebné čistící schopnosti kartáčku a doba čištění se
několikanásobně prodlouží (nebo se zuby nevyčistí tak, jak by bylo potřeba).
4. Systém. Levá, pravá, nahoře, dole, zevnitř, zvenku. Je
dobré mít svůj začátek a konec, abyste žádný zub ani plochu nevynechali a zuby
byli vyčištěné se vším všudy.
5. Čas. 32 ani 28 zubů nevyčistíte za minutu. Ani za dvě.
Ani s elektrickým kartáčkem. Zuby se jednoduše čistí, dokud nejsou hladké. A to
zjistíme přejetím jazyka po všech zubech a plochách a musejí být hladké jako
sklo. Pokud nejsou, opět se chopím kartáčku a prostor čistím dál. Pokud máte
horší cit v jazyku, postačí vám nehet, kterým můžete vyzkoušet setřít povlak z
různých stran zubu. Pokud nějaký setřu, čistím dál.
Zdroj: DARBY, M. L. et al. Dental hygiene: theory and practice. Fourth edition. St. Louis, Missouri: Elsevier/Saunders,
[2015]. ISBN 9781455745487.
Komentáře
Okomentovat