Přeskočit na hlavní obsah

Mezizubní pomůcky

Povlak se tvoří i mezi zuby

Trocha historie

Záznamy o čištění zubů sahají až 1500 př. n. l. do Egypta a Babylonu. Už tehdy používali větvičky či kosti ke žvýkání a očistě zubů. Ve starověkém Římě přidali také obdobu párátka pro čištění mezizubí. V Evropě se zájem o ústní hygienu začal zvedat až v 16. století a až v roce 1780 byl představen první zubní kartáček vyrobený v Evropě. Prasečí štětiny byly postupně nahrazovány umělými materiály. A až v 19. století se pozornost upřela k individuálními čištění mezizubních prostor.

Co je mezizubní prostor

Mezizubní prostor je ohraničen plochami dvou sousedních zubů, směrem k dásni končí dásňovým žlábkem a ke žvýkacím plochám prostor uzavírá bod kontaktu. Mezizubní prostor by měla vyplňovat část dásně tzv. mezizubní papila.

Bod kontaktu je místo, kde se dotýkají dva sousední zuby. Ve většině případů se jedná pouze o jeden bod. Pokud jsou ale zuby stěsnané a blíže u sebe (především u předních zubů), zuby mají těsnější kontakt až přes celou mezizubní plochu anebo naopak je chrup mezerovitý a sousední zuby se vůbec nedotýkají. Takové prostory vyžadují i specifické čištění.

Od tvaru mezizubního prostoru se odvíjí tvar mezizubní papily. Pokud je dáseň zdravá, papila vyplňuje celý prostor. V zánětu papila otéká a mění barvu dočervena. U závažnějších zánětu dochází k jejímu zániku a tvorbě „černých trojúhelníčků“ mezi zuby.

Mezizubní prostory u jednoho člověka nejsou stejné. Všechny prostory tak většinou nevyčistíte pouze jednou pomůckou.

Zubní plak a mezizubní prostor

Zubní plak se tvoří na celé ploše zubu. Na většině velkých ploch je ale poměrně dobře očišťován během dne pomocí slin, jazyka, rtů nebo kousáním stravy. Na zubech tak vznikají tzv. místa habituálně nečistá, ze kterých se plak neočišťuje a při nedostatečném čištění pomůckami ústní hygieny vzniká zubní kaz a/nebo zánět dásní. Těmito prostory jsou rýhy na žvýkacích plochách, krčkové oblasti kolem celého zubu, tedy i v mezizubním prostoru, celé mezizubní plochy, plochy zubů u stěsnání a jiných ortodontických anomálií, případně kolem umělých náhrad a rovnátek.

Čištění mezizubních prostor bychom se tak měli věnovat na DENNÍ bázi, stejně jako čištění ostatních ploch zubů klasickým kartáčkem.

Čím lze mezizubní prostor vyčistit?

Pokud mluvíme o čištění ve smyslu odstranění plaku (lepivé hmoty s množstvím bakterií) a nejen pouze odstranění zbytků jídla, jsou vhodné pouze dvě pomůcky – mezizubní kartáček a zubní nit.

Mezizubní kartáček

Mezizubní kartáček se skládá z rukojeti a pracovní části. Rukojeť může být rovná nebo zahnutá, což může vyhovovat při čištění zadních zubů. Obě části mohou být pevně spojeny a při výměně je potřeba vyměnit celý kartáček nebo na tzv. „click systém“, kdy se mění pouze pracovní část a tělo kartáčků zůstává. Pracovní částí rozumíme drátek, ke kterému jsou připevněna čistící vlákna. Průměr drátku a vláken určuje velikost kartáčku, a tím možnost použití v různě velkých mezizubních prostorech.

Většina mezizubních kartáčků má cylindrický tvar, který je také doporučován pro naprostou většinu. Kónicky zastřižená vlákna běžně neprojdou celým mezizubním prostorem a nevyčistí tak všechna potřebná místa.

Právě díky měkkým a ohebným vláknům je kartáček schopný vyčistit i nerovnosti zubů v mezizubních prostorech a jeho výhodou je rozhodně jednoduchost při používání.

Způsob použití

Pro dokonalé očištění mezizubního prostoru je základem výběr správné pomůcky, konkrétně velikosti mezizubního kartáčku. Ty by měl být schopný vybrat každý dentální hygienista a zubní lékař, kdy zvolení optimální velikosti předchází očištění zubů od zubního kamene (který může omezovat průchodnost prostoru). Pro domácí měření jsou vhodné sady s kartáčky ve všech velikostech, kdy při čištění kartáček nesmí drátkem drhnout o zub a zároveň prostorem nesmí procházet snadno.

1. Kartáček přiložíme k vrcholu mezizubní papily, směrem proti dásni.

2. Krouživým pohybem kartáček zavádíme do prostoru a zároveň stlačujeme papilu. Výsledný pohyb je do tvaru „U“.

3. Kartáčkem můžeme ještě jednou pročistit ven a dovnitř a poté vytáhnout.

4. Po použití kartáček opláchnout a nechat vyschnout.

Kartáčky zpravidla vydrží 1-3 týdny podle velikosti kartáčku a vaší zručnosti. Výměnu je potřeba provést po zkroucení drátku nebo po opotřebení vláken.

Co lze s mezizubním kartáčkem ještě čistit?

Čištění mezizubním kartáčkem je možné využít také u fixních rovnátek, kolem implantátů, pod můstky nebo k čištění odhalených kořenů zubů.

Na trhu je dostupných nesčetně výrobců různých mezizubních kartáčků. Většina z nich ovšem vyrábí pouze několik málo velikostí a je tak obtížnější vybrat takovou, jaká vyhovuje zrovna vašim zubům.

Zubní nit

Jestli je spousta druhů mezizubních kartáčků, pak je množství druhů nití mnohonásobně převyšuje.

Zubní nit je vlákno (nebo víc stočených vláken), které povlak ze zubu stírá. Narozdíl od mezizubního kartáčku je nit potřeba držet oběma rukama (až na nit v držáku) a manipulace je o něco náročnější. Je možné ale vyčistit i bod kontaktu a těsně pod ním, stejně jako celou mezizubní plochu, pokud jsou zuby těsně u sebe, implantáty nebo pod můstky apod.

Druhy nití

Nevoskovaná nit (floss). Je klasickou variantou zubní nitě, kdy je více vláken stočeno do jednoho. Čištění může být o něco náročnější, má větší průměr a nemusí se dostat přes zuby blízko u sebe. Má ale velmi dobrou stírací schopnost a plochy zubů rychle a snadno očišťuje.

Voskovaná nit (floss). Vlákno je povoskované a díky tomu snadněji prochází přes bod kontaktu. Hladší povrch ale zároveň snižuje efektivitu čištění, které je pak potřeba vícekrát opakovat.

Expandující nit (floss). Po zvlhčení slinou vlákno nabobtná a stane se více porézním, čímž opět usnadňuje zachycení plaku.

Zubní páska (tape). Místo vlákna je tvořena páskou, díky čemuž prochází i přes velmi úzké mezizubní prostory. Vzhledem k přítomnosti voskování opět není tolik efektivní.

Flosser (floss pick). Klasická nit napnutá v držáku pro výrazné usnadnění při použití niti. Také vydrží déle než klasická nit, která se odtrhává a její spotřeba výrazně klesá. Držáky lze koupit i v ekologičtějších variantách než v plastu.

Superfloss (X-floss). Speciální nit pro čištění pod můstky, kolem korunek, implantátů nebo rovnátek. Tvoří ji tři části – pevný zavaděč, chlupatá část pro vlastní čištění a klasická zubní nit. Díky většímu průměru vyčistí i větší prostory pod umělými náhradami a zavaděčem je možné ji vložit i do tenkých prostor.

S příchutí či jinými látkami. Některé nitě jsou napuštěny různými příchutěmi, fluoridy, dezinfekčními roztoky. Vzhledem k době, kterou je zubní nit používána je účinnost látek zanedbatelná. Pokud je ale čištění příjemnější, určitě ničemu neuškodí.

Způsob čištění klasickou zubní nití

Úchop. Zubní nit můžeme obmotat kolem ukazováčků a prostředníčků, dostatečně pevně aby neklouzala nebo z kousku nitě vytvořit smyčku (oba konce svázat k sobě).

Příprava na čištění. Prsty mezi kterými nit držíme (palce a ukazováčky), bychom měli mít neustále v kontaktu s plochami zubů, které čistíme a jsou tedy od sebe jen pár milimetrů.

Nit zavádíme do mezizubního prostoru pilovitým pohybem, pomalu, aby nit neproskočila skrz a neporanila dáseň. Jakmile se nit dostane do volného prostoru, začíná vlastní čištění.

Nití obemkneme mezizubní plochu zubu a několikrát setřeme celou stranu, od bodu kontaktu až pod dáseň. Tento pohyb několikrát zopakujeme a poté opět pilovitým pohybem nit vytáhneme.

Čím mezizubní prostor dostatečně nevyčistíme?

Klasický či elektrický kartáček. Ani jeden z kartáčků se do mezizubních prostor nedostane. Ani tvrdá či měkká vlákna nebo různý zástřih.

Jednosvazkový kartáček. Tímto kartáčkem si můžeme pomoci při čištění VSTUPU do mezizubního prostoru, ne k čištění celých prostor. Významným faktorem je také délka čištění a správná technika. Více o jednosvazkovém kartáčku bude v příštím článku.

Párátka. Ta mohou sloužit v restauraci na vyndání kousku masa. Gumová případně na lehkou masáž dásní v mezizubním prostoru, ale ani s gumovými výběžky se nevyrovnají účinnosti mezizubního kartáčku s vlákny. Mohou být tedy náhradou a první pomocí na cestách.

Ústní sprchy. Ani sprchy neodstraní měkký povlak z mezizubí. Proudem vody jsou opět odstraněny pouze zbytky jídla. Ústní sprchy jsou ale vhodným doplňkem s umělými náhradami apod.

Komentáře

Nejoblíbenější články

Solo kartáček

Jak dovést čištění k dokonalosti Solo, single nebo jednosvazkový kartáček. Mnoho názvů a mnoho způsobů použití. Vždy ale platí, že tento kartáček patří do ruky pouze tomu, kdo je svým zubům ochotný věnovat něco navíc a dobře zvládá čištění s klasickým (manuálním či elektrickým) kartáčkem a mezizubním kartáčkem nebo nití. Stavba kartáčku Jednosvazkový kartáček tvoří rukojeť, krček a pracovní část stejně jako u manuálního kartáčku. Nejdůležitější částí jsou vlákna uspořádaná pouze v jednom silném svazku. Vlákna mohou být zaoblená nebo zakončena špičkou a jsou vždy o něco tvrdší, než by měla být vlákna klasického kartáčku. Kvůli tomu se s jednosvazkovým kartáčkem čistí pouze zub, nikoliv dáseň. Způsob použití S jednosvazkovým kartáčkem je potřeba umět zacházet a mít dobře rozvinutou jemnou motoriku, aby byla vyčištěna všechna potřebná místa a zároveň se neubližovalo měkkým ani tvrdým tkáním v ústech. Techniky čištění se popisují dvě. V obou případech se zuby čistí jednotlivě a

Pigmentace u dospělých a u dětí

Barva zubu nebo pigmentace? Tyto dva pojmy mohou být zaměňovány, ale protože každý z problémů má jinou příčinu, mají také jiné možnosti řešení. Barvu zubu udává složení skloviny a především zuboviny, dál hladkost povrchu a tloušťka skloviny, která překrývá žlutější vrstvu zuboviny. Např. dětské zuby obsahují hodně vody, a tak většinou vídáme zářivé, bílé zoubky. U stálých zubů už tolik vody není, a navíc s věkem vody ubývá a zuby „žloutnou“. Tyto faktory jsou vrozené a běžně neměnné. Barvu zubu pak můžeme upravovat pouze působením na jeho strukturu (profesionálním bělením). Což žádné pasty, ani lampičky nezajistí. Ale o tom jindy. Jako pigmentace označujeme vše, co se na zubech usadí z vnějšího prostředí a má tmavou barvu. Mohou to být potraviny přirozeně barevné (červená řepa, lesní borůvky…), nápoje (typicky červené víno a černá káva, ale také zelený a černý čaj) a hlavně cigarety. Jejich vliv na tvorbu pigmentací ovšem závisí na frekvenci příjmu (pokud sníme řepu 1x za 14 dnů, p

Rozštěpy

Rozštěp nebo spíše nesrůst Během vývoje horní čelisti dochází okolo 5. týdne těhotenství ke srůstu dvou kostí, tzv. premaxily a maxily, které pak vytvářejí horní čelist. Pokud nastane chyba, zůstanou kosti oddělené, nesrostou a vzniká rozštěp. Vznik rozštěpů má dodnes nejasnou příčinu , ale předpokládá se společné působení více faktorů jako jsou poruchy výživy, některá léčiva (cytostatika, kortikoidy nebo léky na snížení srážlivosti krve), chemikálie, chronický stres, virová onemocnění, vysoké teploty… . Rozštěp může být omezený pouze na ret, čelist nebo tvrdé až měkké patro a čípek a může být jednostranný či oboustranný. Rozštěp může vznikat i na páteři, ale toto postižení je většinou tak zásadní pro celý organismus, že takový plod nepřežije. Rozštěp páteře je možné včas zjistit i na ultrazvukovém vyšetření a je důvodem pro předčasné ukončení těhotenství. Terapie rozštěpů Volba léčby záleží vždy na konkrétním pracovišti a vadě a spočívá především v sešití přirozeně nesrostlých