Povlak se tvoří i mezi zuby
Trocha historie
Záznamy o čištění zubů sahají až 1500
př. n. l. do Egypta a Babylonu. Už tehdy používali větvičky či kosti ke žvýkání
a očistě zubů. Ve starověkém Římě přidali také obdobu párátka pro čištění
mezizubí. V Evropě se zájem o ústní hygienu začal zvedat až v 16.
století a až v roce 1780 byl představen první zubní kartáček vyrobený v
Evropě. Prasečí štětiny byly postupně nahrazovány umělými materiály. A až v 19.
století se pozornost upřela k individuálními čištění mezizubních prostor.
Co je mezizubní prostor
Mezizubní prostor je ohraničen plochami
dvou sousedních zubů, směrem k dásni končí dásňovým žlábkem a ke žvýkacím
plochám prostor uzavírá bod kontaktu. Mezizubní prostor by měla vyplňovat část
dásně tzv. mezizubní papila.
Bod kontaktu je místo, kde se
dotýkají dva sousední zuby. Ve většině případů se jedná pouze o jeden bod.
Pokud jsou ale zuby stěsnané a blíže u sebe (především u předních zubů), zuby mají
těsnější kontakt až přes celou mezizubní plochu anebo naopak je chrup mezerovitý
a sousední zuby se vůbec nedotýkají. Takové prostory vyžadují i specifické
čištění.
Od tvaru mezizubního prostoru se odvíjí
tvar mezizubní papily. Pokud je dáseň zdravá, papila vyplňuje celý prostor. V zánětu
papila otéká a mění barvu dočervena. U závažnějších zánětu dochází k jejímu
zániku a tvorbě „černých trojúhelníčků“ mezi zuby.
Mezizubní prostory u jednoho
člověka nejsou stejné. Všechny prostory tak většinou nevyčistíte pouze jednou
pomůckou.
Zubní plak a mezizubní prostor
Zubní plak se tvoří na celé ploše
zubu. Na většině velkých ploch je ale poměrně dobře očišťován během dne pomocí
slin, jazyka, rtů nebo kousáním stravy. Na zubech tak vznikají tzv. místa habituálně
nečistá, ze kterých se plak neočišťuje a při nedostatečném čištění pomůckami
ústní hygieny vzniká zubní kaz a/nebo zánět dásní. Těmito prostory jsou rýhy na
žvýkacích plochách, krčkové oblasti kolem celého zubu, tedy i v mezizubním
prostoru, celé mezizubní plochy, plochy zubů u stěsnání a jiných ortodontických
anomálií, případně kolem umělých náhrad a rovnátek.
Čištění mezizubních prostor
bychom se tak měli věnovat na DENNÍ bázi, stejně jako čištění ostatních ploch
zubů klasickým kartáčkem.
Čím lze mezizubní prostor
vyčistit?
Pokud mluvíme o čištění ve smyslu
odstranění plaku (lepivé hmoty s množstvím bakterií) a nejen pouze
odstranění zbytků jídla, jsou vhodné pouze dvě pomůcky – mezizubní kartáček a
zubní nit.
Mezizubní kartáček
Mezizubní kartáček se skládá z rukojeti
a pracovní části. Rukojeť může být rovná nebo zahnutá, což může vyhovovat při
čištění zadních zubů. Obě části mohou být pevně spojeny a při výměně je potřeba
vyměnit celý kartáček nebo na tzv. „click systém“, kdy se mění pouze pracovní
část a tělo kartáčků zůstává. Pracovní částí rozumíme drátek, ke kterému jsou
připevněna čistící vlákna. Průměr drátku a vláken určuje velikost kartáčku, a tím
možnost použití v různě velkých mezizubních prostorech.
Právě díky měkkým a ohebným
vláknům je kartáček schopný vyčistit i nerovnosti zubů v mezizubních prostorech
a jeho výhodou je rozhodně jednoduchost při používání.
Způsob použití
Pro dokonalé očištění mezizubního
prostoru je základem výběr správné pomůcky, konkrétně velikosti mezizubního
kartáčku. Ty by měl být schopný vybrat každý dentální hygienista a zubní lékař,
kdy zvolení optimální velikosti předchází očištění zubů od zubního kamene
(který může omezovat průchodnost prostoru). Pro domácí měření jsou vhodné sady s kartáčky
ve všech velikostech, kdy při čištění kartáček nesmí drátkem drhnout o zub a
zároveň prostorem nesmí procházet snadno.
1. Kartáček přiložíme k vrcholu
mezizubní papily, směrem proti dásni.
2. Krouživým pohybem kartáček
zavádíme do prostoru a zároveň stlačujeme papilu. Výsledný pohyb je do tvaru „U“.
3. Kartáčkem můžeme ještě jednou
pročistit ven a dovnitř a poté vytáhnout.
4. Po použití kartáček opláchnout
a nechat vyschnout.
Kartáčky zpravidla vydrží 1-3
týdny podle velikosti kartáčku a vaší zručnosti. Výměnu je potřeba provést po
zkroucení drátku nebo po opotřebení vláken.
Co lze s mezizubním kartáčkem
ještě čistit?
Čištění mezizubním kartáčkem je
možné využít také u fixních rovnátek, kolem implantátů, pod můstky nebo k čištění
odhalených kořenů zubů.
Na trhu je dostupných nesčetně
výrobců různých mezizubních kartáčků. Většina z nich ovšem vyrábí pouze
několik málo velikostí a je tak obtížnější vybrat takovou, jaká vyhovuje zrovna
vašim zubům.
Zubní nit
Jestli je spousta druhů mezizubních
kartáčků, pak je množství druhů nití mnohonásobně převyšuje.
Zubní nit je vlákno (nebo víc stočených
vláken), které povlak ze zubu stírá. Narozdíl od mezizubního kartáčku je nit
potřeba držet oběma rukama (až na nit v držáku) a manipulace je o něco
náročnější. Je možné ale vyčistit i bod kontaktu a těsně pod ním, stejně jako
celou mezizubní plochu, pokud jsou zuby těsně u sebe, implantáty nebo pod
můstky apod.
Druhy nití
Nevoskovaná nit (floss). Je
klasickou variantou zubní nitě, kdy je více vláken stočeno do jednoho. Čištění
může být o něco náročnější, má větší průměr a nemusí se dostat přes zuby blízko
u sebe. Má ale velmi dobrou stírací schopnost a plochy zubů rychle a snadno
očišťuje.
Voskovaná nit (floss). Vlákno je
povoskované a díky tomu snadněji prochází přes bod kontaktu. Hladší povrch ale
zároveň snižuje efektivitu čištění, které je pak potřeba vícekrát opakovat.
Expandující nit (floss). Po
zvlhčení slinou vlákno nabobtná a stane se více porézním, čímž opět usnadňuje
zachycení plaku.
Zubní páska (tape). Místo vlákna
je tvořena páskou, díky čemuž prochází i přes velmi úzké mezizubní prostory.
Vzhledem k přítomnosti voskování opět není tolik efektivní.
Flosser (floss pick). Klasická
nit napnutá v držáku pro výrazné usnadnění při použití niti. Také vydrží
déle než klasická nit, která se odtrhává a její spotřeba výrazně klesá. Držáky
lze koupit i v ekologičtějších variantách než v plastu.
Superfloss (X-floss). Speciální
nit pro čištění pod můstky, kolem korunek, implantátů nebo rovnátek. Tvoří ji
tři části – pevný zavaděč, chlupatá část pro vlastní čištění a klasická zubní
nit. Díky většímu průměru vyčistí i větší prostory pod umělými náhradami a
zavaděčem je možné ji vložit i do tenkých prostor.
S příchutí či jinými látkami.
Některé nitě jsou napuštěny různými příchutěmi, fluoridy, dezinfekčními
roztoky. Vzhledem k době, kterou je zubní nit používána je účinnost látek zanedbatelná.
Pokud je ale čištění příjemnější, určitě ničemu neuškodí.
Způsob čištění klasickou zubní nití
Úchop. Zubní nit můžeme obmotat kolem ukazováčků a prostředníčků, dostatečně pevně aby neklouzala nebo z kousku nitě vytvořit smyčku (oba konce svázat k sobě).
Příprava na čištění. Prsty mezi kterými nit držíme (palce a ukazováčky), bychom měli mít neustále v kontaktu s plochami zubů, které čistíme a jsou tedy od sebe jen pár milimetrů.
Nit zavádíme do mezizubního prostoru pilovitým pohybem, pomalu, aby nit neproskočila skrz a neporanila dáseň. Jakmile se nit dostane do volného prostoru, začíná vlastní čištění.
Nití obemkneme mezizubní plochu zubu a několikrát setřeme celou stranu, od bodu kontaktu až pod dáseň. Tento pohyb několikrát zopakujeme a poté opět pilovitým pohybem nit vytáhneme.
Čím mezizubní prostor dostatečně nevyčistíme?
Klasický či elektrický kartáček.
Ani jeden z kartáčků se do mezizubních prostor nedostane. Ani tvrdá či
měkká vlákna nebo různý zástřih.
Jednosvazkový kartáček. Tímto
kartáčkem si můžeme pomoci při čištění VSTUPU do mezizubního prostoru, ne k čištění
celých prostor. Významným faktorem je také délka čištění a správná technika.
Více o jednosvazkovém kartáčku bude v příštím článku.
Párátka. Ta mohou sloužit v restauraci
na vyndání kousku masa. Gumová případně na lehkou masáž dásní v mezizubním
prostoru, ale ani s gumovými výběžky se nevyrovnají účinnosti mezizubního
kartáčku s vlákny. Mohou být tedy náhradou a první pomocí na cestách.
Ústní sprchy. Ani sprchy
neodstraní měkký povlak z mezizubí. Proudem vody jsou opět odstraněny pouze
zbytky jídla. Ústní sprchy jsou ale vhodným doplňkem s umělými náhradami apod.
Komentáře
Okomentovat