Sliznice ústní dutiny

Stavba

Ústní sliznice pokrývá vnitřní plochu ústní dutiny od rtů až po hltan. Tvoří ji několik vrstev – vazivový obal, svalovina, podslizniční vazivo a sliznice (vícevrstevný epitel, krycí buňky). Epitel je rohovějící (buňky jsou postupně odlupovány a obměňovány, podobně jako na kůži) a nerohovějící. Rohovějící epitel můžeme najít na tvrdém patře a na dásni, nerohovějící na všech ostatních plochách (měkké patro, spodina ústní dutiny, tváře).

Všemi vrstvami prostupuje mnoho cév a nervů, které zásobují každou buňku a zajišťují správný přenos komunikačních signálů.

Na sliznici se vyskytuje mnoho druhů mikroorganismů. V největším měřítku se zde nachází mikroorganismy, které s námi žijí v symbióze (vyhovují nám a my jim), které brání rozmnožení pro nás škodlivým patogenům. Pokud se osídlení přirozeným biofilmem změní a převáží patogenní mikroorganismy, rozvíjí se onemocnění.

Projevy slizničního onemocnění

Projevují se nejčastěji začervenáním a lesklým povrchem nebo naopak bílým povlakem, případně puchýřky a erozemi.

Na sliznici můžeme pozorovat onemocnění vyskytující se samostatně v ústech, ale také mnohá onemocnění, které se v ústech pouze projevují a příčina je schovaná jinde v těle.

Kromě samotné sliznice ústní dutiny se projevy mohou vyskytovat i na sliznici rtu a jazyka.

Proč onemocnění vzniká?

Obtíže mohou tedy vznikat na podkladě mechanického poškození (např. přikusování tváří, piercing, nevyhovující zubní náhrady), fyzikálně (popálení, ozáření), chemicky (poleptání, léčiva), infekcí (bakterie, viry, plísně), celkového onemocnění (krevního, hormonálního, kožního apod.), genetiky a dalšími vlivy (např. věk, pohlaví, rasa, vrozené rozdíly).

Virová onemocnění

Jsou jedny z nejčastějších onemocnění ústní sliznice.

Herpes simplex

První setkání s virem herpex simplex se projevuje jako tzv. herpetická gingivostomatitida. Je častá u dětí, a projevuje se zpočátku teplotou, nechutenstvím a únavou. Po několika dnech se na sliznicích objevuje zarudnutí, puchýřky, které následně praskají, často ve velkém počtu a v celé ústní dutině. Celá sliznice bývá výrazně bolestivá a je třeba dbát na pravidelný přísun tekutin. Virus se po několika dnech stáhne a v případě oslabení organismu se opět aktivuje jako „opar“ neboli herpes labialis. Virus se velmi lehce přenáší na dalšího člověka kapénkami (sliny).

Na rtu nejdříve pociťujeme napětí, svědění, objevuje se začervenání a následuje výsev puchýřků na přechodu rtu a kůže. Následně puchýřky praskají a vytvoří se erozivní plocha, která zasychá. Hojení trvá obvykle jeden týden. Ve fázi přítomné tekutiny je možné plochu vysušovat, naopak po tvorbě krusty prostor zamašťovat.

Opary se mohou mimo rtu nacházet také na sliznici, jazyku, obličeji, nose nebo kolem genitálu.

! S oparem na rtu, prosím, nikdy nenavštěvujte zubní ordinaci a na postižené místo buďte opatrní. Pokud zasychající puchýřek opět praskne, mohou se do zanícené tkáně dostat další mikroorganismy, hojení se zkomplikuje a prodlouží.

Co může aktivaci viru vyvolat?

Onemocnění se zvýšenou teplotou, stres, operace, poranění, celkové onemocnění, výrazná únava, alergie, vystavování se přímému slunci, menstruace, těhotenství nebo výrazné utlumení imunitního systému.

Varicella

Při prvním kontaktu s virem varicella-zoster jsou diagnostikovány tzv. plané neštovice. Nejčastěji se projevují puchýřky na kůži, které praskají a zasychají. Ve vlnách se objevují nové puchýřky. Ty můžeme najít i na ústní sliznici. Díky prodělání planých neštovic si tělo vytvoří protilátky účinné na virus pravých neštovic.

Virus opět zůstává v těle a může se projevit jako pásový opar, herpes zoster. Projevuje se opět začervenáním a výsevem puchýřků na kůži, nyní všech najednou. Zároveň může dojít k výsevu puchýřků na ústní sliznici, anebo poruchám spojeným s nervovou tkání.

Riziková nákaza je v období těhotenství, zejména v prvních a posledních dnech.

Bakteriální onemocnění

Do této skupiny řadíme především akutní nekrotizující ulcerózní gingivitidu (ANUG), které vzniká rychlým přemnožením specifických bakterií. Dochází k bolestivému, vředovitému postižení vrcholků mezizubních papil.

Toto onemocnění bývá často přidružené k jiným celkovým onemocněním. Dříve bylo nejčastěji spojováno s přítomností HIV.

Mykotické onemocnění – kandidózy

Kvasinkové onemocnění se rozvíjí často při jiném poškození nebo aktivní nemoci. Projevuje se jako bílý povlak nebo naopak zarudlá oblast na ústní sliznici, kromě dásně.

Bílými plochami se může projevovat mnoho jiných změn označované jako leukoplakie (bílé plochy na sliznici s nejasnou příčinou) nebo lichen, chronické zánětlivé onemocnění sliznic.

Afty

Afta je erozivní kruhovitý útvar s červeným středem, bývá bolestivý. Příčiny jejich tvorby jsou zatím neznámé. Uvažuje se o hormonálních vlivech, stresových faktorech nebo alergiích. Vyskytují se na sliznicích celé ústní dutiny kromě dásně a tvrdého patra.

Projevy celkových onemocnění

Mezi virová onemocnění projevující se na ústní sliznici můžeme zařadit herpanginu, infekční mononukleózu, nemoc ruka-noha-pusa projevující se podobně drobnými puchýřky.

Z pohlavně přenosných chorob jsou to kondylomata (bradavice) způsobeny lidským papilomavirem a infekce HIV.

Bakteriální infekce organismu projevující se na ústní sliznici je syfilis nebo tuberkulóza.

V ústech můžeme pozorovat také projevy krevních onemocnění, a to snížení počtu bílých krvinek (neutropenie) nebo leukemie, projevující se bledostí a krvácením sliznic.

V obličejové části se také mohou vytvářet nádory.

Většinu výše popsaných onemocnění také doprovází zápach z úst, který bývá způsoben zvýšeným množstvím odpadních látek mikroorganismů.

Co z těchto informací vyplývá?

Většina vážných onemocnění se vyvíjí dlouhodobě a včasný nález zubním lékařem (nebo jiným specialistou) při preventivních prohlídkách může vést k zastavení počátečních změn nebo úplnému vyhojení.

Onemocnění rychle nastupující většinou také poměrně rychle odeznívá, o to intenzivnější má projevy.

V případě, že si všimnete nového útvaru, jinak povleklé sliznice tváří, jazyka nebo vás začne akutně bolet dáseň, neoddalujte návštěvu lékaře a raději dřív, než později zjistěte, jestli je to běžná infekce, která za pár dnů přejde nebo vážnější onemocnění vyžadující specifickou léčbu.

Zdroje:

ŠEDÝ, J. Kompendium stomatologie. Praha: Stanislav Juhaňák - Triton, 2016. ISBN 978-80-7553-220-6.

LASKARIS, G. Pocket atlas of oral diseases. New York: Thieme, 2006. ISBN 3-13-107472-8.