Přeskočit na hlavní obsah

Nekariézní léze

Zub se nemusí jen zkazit.

I přes to, že zuby důkladně čistíme od povlaku a nevznikají nové kazy, ani nekrvácejí dásně, můžeme se potýkat s tzv. nekariézním onemocněním zubů. Vzniká na základě jiného, než bakteriálního působení (plaku) a narušuje zubní sklovinu, případně i cement a zubovinu. Změny probíhají dlouhodobě. V počátku se vůbec neprojevují, ale v pozdějších fázích (po několika letech až desítkách let) může docházet k citlivosti, estetickým obtížím (změna barvy, odlišný vzhled zubu…), špatnému skusu a funkčnosti až k úplné ztrátě zubu.

Atrice

Pojem atrice označuje ztrátu zubní tkáně, která vznikla na základě mechanických sil, a to vzájemným třením zub o zub. S takovou ztrátou zubu se setká každý, protože zuby na sebe běžně naléhají. U někoho může být opotřebení větší z důvodů špatného skusu a přetěžování specifických míst.

Abfrakce/klínovitý defekt

Špatný skus může také způsobovat klínovitý defekt. Síly vznikající při skousnutí nebo třeba při zatínání se přesouvají do míst, které na tlak nejsou připraveny a v oblasti krčku se odlamují části skloviny, případně i zuboviny a vzniká defekt v nejslabším místě zubu, někdy také nazývaný krčkový.

Abraze

Abraze vzniká opět na podkladě mechanických sil, ale otěrem o cizí předmět, např. používání bělících past, okusování tužky, špatně zhotovené umělé náhrady nebo ortodontické snímací aparáty, upínající se k zubům. Vznikat mohou i na podkladě nevhodné techniky čištění zubů v kombinaci s tvrdým kartáčkem a velkou silou.

Eroze

Poškození zubu vznikající na podkladě chemického působení je označováno jako eroze. Chemickým působením rozumíme kyseliny, a ty mohou být původu vnitřního (žaludeční) nebo vnějšího (především ze stravy).

Žaludeční kyseliny se v ústech často vyskytují u gastroesofageálního refluxu, kdy je uvolněn svěrač uzavírající žaludek (směrem od ústní dutiny), často u obézních nebo přechodně u těhotných. Žaludeční obsah se také vrací do úst, pokud je vyvoláno zvracení, především u onemocnění mentální bulimií nebo opět v přechodném období těhotenství.

Ve stravě se s kyselinami setkáváme u citrusových plodů nebo kyselých salátových zálivek, ale zejména kolových nápojů, ovocných džusů, minerálních vod nebo energetických a sportovních nápojů.

Kyseliny rozrušují strukturu zubní tkáně a ta se tak stává méně mechanicky odolnou. Pokud ve chvíli, kdy je zub takto oslaben, přidáme mechanický otěr (např. zubní kartáček), narušená tkáň se rovnou odstraní a dochází k mnohem rychlejšímu úbytku tkáně zubu.

Kombinace chemického a mechanického působení je nejčastější příčinou vzniku nekariézních lézí a označujeme ji jako abrazivně-erozivní poškození.

Významnou roli u těchto ztrát tkání má slina. Obsahuje totiž minerální látky, které může opět do zubu doplnit a zub zpevnit (podobně jako u vzniku kazu). Tato zpětná reakce v ústech zabere zhruba 20-30 minut. Proto by doba mezi jídlem nebo pitím nápojů a čištěním zubů měla být alespoň 20 minut, pro vyrovnání kyselého prostředí v ústech. Časté popíjení kyselých nápojů (v podstatě všeho kromě obyčejné neperlivé vody) během dne způsobuje neustálé snížení pH (kyselosti) a vyšší náchylnost jak k tvorbě nekariézních, tak i kariézních poškození (vzniku kazu).

Jak tomuto onemocnění předcházet?

1. Pijte čistou vodu. Každý den, celý den. Pomůžete nejen zubům, ale i celému vašemu tělu. Ideálně filtrovanou z kohoutku.

2. Pokud pravidelně pijete kolu, džusy a podobné, snažte se je omezit na příjem s jídlem a neucucávejte je v průběhu celého dne.

3. Oddělte jídlo a pití od čištění zubů alespoň 20minutovou pauzou. Pokud výjimečně nestíháte, vypláchněte si před čištěním ústa vodou nebo použijte žvýkačku bez cukru, která podpoří tvorbu slin.

4. Pokud se vám dlouhodobě vrací žaludeční obsah do úst, vyhledejte odborníka. Můžete začít u zubního lékaře, dentální hygienistky, praktického lékaře nebo třeba u fyzioterapeuta. Pomůžete opět nejen vašim zubům, ale i vašemu tělu.

5. Choďte na preventivní prohlídky k zubnímu lékaři. Zejména v období dospívání, během výměny chrupu, by se měly sledovat vztahy zubů horní a dolní čelisti a to, jak na sebe nakusují. Ortodontickou léčbou (rovnátky) se může upravit skus a postavení zubů a předejít tak mechanickým ztrátám zubní tkáně.

6. Pečujte o své zuby.

Komentáře

Nejoblíbenější články

Solo kartáček

Jak dovést čištění k dokonalosti Solo, single nebo jednosvazkový kartáček. Mnoho názvů a mnoho způsobů použití. Vždy ale platí, že tento kartáček patří do ruky pouze tomu, kdo je svým zubům ochotný věnovat něco navíc a dobře zvládá čištění s klasickým (manuálním či elektrickým) kartáčkem a mezizubním kartáčkem nebo nití. Stavba kartáčku Jednosvazkový kartáček tvoří rukojeť, krček a pracovní část stejně jako u manuálního kartáčku. Nejdůležitější částí jsou vlákna uspořádaná pouze v jednom silném svazku. Vlákna mohou být zaoblená nebo zakončena špičkou a jsou vždy o něco tvrdší, než by měla být vlákna klasického kartáčku. Kvůli tomu se s jednosvazkovým kartáčkem čistí pouze zub, nikoliv dáseň. Způsob použití S jednosvazkovým kartáčkem je potřeba umět zacházet a mít dobře rozvinutou jemnou motoriku, aby byla vyčištěna všechna potřebná místa a zároveň se neubližovalo měkkým ani tvrdým tkáním v ústech. Techniky čištění se popisují dvě. V obou případech se zuby čistí jednotlivě a

Pigmentace u dospělých a u dětí

Barva zubu nebo pigmentace? Tyto dva pojmy mohou být zaměňovány, ale protože každý z problémů má jinou příčinu, mají také jiné možnosti řešení. Barvu zubu udává složení skloviny a především zuboviny, dál hladkost povrchu a tloušťka skloviny, která překrývá žlutější vrstvu zuboviny. Např. dětské zuby obsahují hodně vody, a tak většinou vídáme zářivé, bílé zoubky. U stálých zubů už tolik vody není, a navíc s věkem vody ubývá a zuby „žloutnou“. Tyto faktory jsou vrozené a běžně neměnné. Barvu zubu pak můžeme upravovat pouze působením na jeho strukturu (profesionálním bělením). Což žádné pasty, ani lampičky nezajistí. Ale o tom jindy. Jako pigmentace označujeme vše, co se na zubech usadí z vnějšího prostředí a má tmavou barvu. Mohou to být potraviny přirozeně barevné (červená řepa, lesní borůvky…), nápoje (typicky červené víno a černá káva, ale také zelený a černý čaj) a hlavně cigarety. Jejich vliv na tvorbu pigmentací ovšem závisí na frekvenci příjmu (pokud sníme řepu 1x za 14 dnů, p

Rozštěpy

Rozštěp nebo spíše nesrůst Během vývoje horní čelisti dochází okolo 5. týdne těhotenství ke srůstu dvou kostí, tzv. premaxily a maxily, které pak vytvářejí horní čelist. Pokud nastane chyba, zůstanou kosti oddělené, nesrostou a vzniká rozštěp. Vznik rozštěpů má dodnes nejasnou příčinu , ale předpokládá se společné působení více faktorů jako jsou poruchy výživy, některá léčiva (cytostatika, kortikoidy nebo léky na snížení srážlivosti krve), chemikálie, chronický stres, virová onemocnění, vysoké teploty… . Rozštěp může být omezený pouze na ret, čelist nebo tvrdé až měkké patro a čípek a může být jednostranný či oboustranný. Rozštěp může vznikat i na páteři, ale toto postižení je většinou tak zásadní pro celý organismus, že takový plod nepřežije. Rozštěp páteře je možné včas zjistit i na ultrazvukovém vyšetření a je důvodem pro předčasné ukončení těhotenství. Terapie rozštěpů Volba léčby záleží vždy na konkrétním pracovišti a vadě a spočívá především v sešití přirozeně nesrostlých